Středa, 20 Úno 2019
 
 
Mezinárodní projednávání vodního koridoru Dunaj-Odra–Labe PDF Tisk Email

Mezinárodní projednávání vodního koridoru Dunaj-Odra–Labe 

Mgr. Katarína Koleničková - Odbor plavby Ministerstva dopravy ČR

Z hlediska dlouhodobého výhledu rozvoje vodních cest na území České republiky je významným záměrem Ministerstva dopravy ČR ve spolupráci s dalšími rezorty zajištění podmínek pro budoucí realizaci víceúčelového vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe.

V souvislosti s projednáváním zásadního územně plánovacího dokumentu Politika Územního rozvoje České republiky 2008 byla ze strany Ministerstva životního prostředí vyvolána široká diskuse o účelnosti zachování této územní ochrany, vlekoucí se od r. 2008 do doby schválení usnesení vlády ze dne 20. července 2009 č. 929 o Politice územního rozvoje České republiky 2008, ze kterého vyplývá pro Ministerstvo pro místní rozvoj zachovávat, zajišťovat a uplatňovat ve spolupráci s ministry dopravy a životního prostředí stávající územní ochranu koridoru Dunaj-Odra-Labe do doby rozhodnutí vlády o dalším postupu a předložit vládě do 31.12.2009 návrh způsobu další ochrany. V této otázce došlo k následujícímu posunu. Usnesením vlády ze dne 24. května 2010 č. 368 byla schválena územní ochrana formou územní rezervy (obdoba územního opatření o stavební uzávěře). Tato forma územní ochrany bude platit do doby rozhodnutí vlády o dalším postupu.

V rámci výše uvedeného usnesení vlády bylo Ministerstvu dopravy ČR uloženo prověřit potřebnost předmětného průplavního spojení na mezinárodní úrovni projednáním se sousedními státy, Evropskou komisí a signatáři Dohody AGN s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví a informovat vládu ČR o výsledku projednání do konce roku 2010.

V souladu s tímto usnesením vlády Ministerstvo dopravy ČR uskutečnilo několik mezinárodních jednání s Ministerstvem infrastruktury Polské republiky. Na posledním z nich, které se konalo ve dnech 27. - 28. dubna 2010, polská strana mimo jiné informovala o stavu prací na infrastruktuře oderské vodní cesty v rámci programu „Odra 2006“, jehož cílem je mj. zvýšení třídy vodní cesty na dílčích úsecích Odry. Harmonogram dalších prací a aktualizace programu „Odra 2006“ bude dále s českou stranou projednáván v rámci společné pracovní skupiny „D-O-L“.

V závěru zasedání byl slavnostně podepsán náměstkem ministra dopravy ČR, JUDr. Mgr. Pavlem Škvárou, MBA, polskou náměstkyní ministra infrastruktury, paní Annou Wypych Namiontko, a prezidentem KZGW (Státního vodohospodářského úřadu) Leszekem Karwowskim, Dodatek k Memorandu o spolupráci na přípravě realizace Oderské vodní cesty ze dne 12. dubna 2000.  Tímto dodatkem je mimo jiné reaktivována činnost dosavadní česko-polské pracovní skupiny „OKO“ (Odra Kožle – Ostrava), která je přejmenována na pracovní skupinu „DOL“ (Dunaj–Odra–Labe).

Slavnostní podpis dodatku k Memorandu o spolupráci na přípravě realizace Oderské vodní cesty (ze dne 12. dubna 2000) náměstkem ministra dopravy ČR, JUDr. Mgr. Pavlem Škvárou, MBA, polskou náměstkyní ministra infrastruktury, paní Annou Wypych Namiontko a prezidentem KZGW (Státního vodohospodářského úřadu) Leszkem Karwowskim.

Další jednání se uskutečnilo se Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a rozvoje měst Spolkové republiky Německo dne 24. března 2010 v Berlíně. Česká strana navrhla německé delegaci možnost podání společné žádosti Evropské komisi o příslušný finanční příspěvek za účelem zpracování analytické studie k posouzení dopravních, ekonomických, vodohospodářských přínosů a ekologických vlivů. Německá strana,vedena vrchním ředitelem sekce vodních cest panem Klingenem, uvedla, že vzhledem k tomu, že se jí případná výstavba zmíněného průplavního spojení územně přímo nedotýká a současně není zřejmý význam tohoto spojení pro realizaci přeprav po vnitrozemských vodních cestách v relacích do a ze SRN, nemá v současné chvíli zájem podílet se na zadání a zpracování takové studie. Zároveň však bylo přislíbeno dodat v případě potřeby příslušná statistická a technická data, jakož i možnost využití kapacit vědeckých vodohospodářských institutů v SRN.

Dne 25. května 2010 proběhlo jednání se Spolkovým ministerstvem dopravy, inovací a technologií Rakouska, a to po urgencích ze strany Ministerstva zahraničních věci ČR, resp. Velvyslanectví ČR ve Vídni. Jednání za českou stranu vedl náměstek ministra dopravy JUDr. Mgr. Pavel Škvára, MBA a vedoucí rakouské delegace byla paní Claudia Cernohuby, zástupkyně kabinetu spolkové ministryně dopravy Rakouska. Rakouská strana sdělila, že problematika případné výstavby multifunkčního průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe je pro Rakousko velmi citlivým tématem. Území, kterého by se výstavba vodního koridoru D-O-L v některých variantách v Rakousku mohla dotýkat, je zařazeno do systému chráněných oblastí NATURA 2000, současně se jedná o chráněnou krajinou oblast ve smyslu národní rakouské legislativy.

Dále bylo rakouskou delegací poznamenáno, že dosud není dokončen výběr definitivní varianty pro případnou výstavbu spojení Dunaj–Odra–Labe na území Rakouska, proto zde není v současné době zajištěno hájení trasy pro toto spojení. Rovněž je třeba brát v potaz, že vzhledem k omezeným finančním prostředkům, které jsou pro výstavbu a modernizaci infrastruktury vnitrozemské plavby v Rakousku k dispozici, je jednoznačnou prioritou další zkvalitňování vodní cesty Dunaj a průplavní spojení Dunaj–Odra–Labe není součástí plánu dopravních cest do roku 2013. Rakouská strana nicméně v případě potřeby poskytne podklady pro zpracování studie popsané českou stranou, která se týká problematiky průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe, ačkoli se svým přímým zapojením do realizace této studie ze zmíněných důvodů nepočítá.

Po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí byl 21. dubna 2010 odeslán generálnímu řediteli Generálního ředitelství pro dopravu a mobilitu (DG MOVE) Evropské komise panu Ruetemu dopis s informací o projednávání záměru Dunaj-Odra-Labe s dotčenými státy a záměru zpracování společné analytické studie k posouzení dopravních, ekonomických, vodohospodářských přínosů a ekologických vlivů. Současně byl  pan Ruete požádán o sdělení podmínek pro možné získání finančního příspěvku Evropské komise na zadání uvedené studie nebo o sdělení možnosti zadání této studie samotnou Evropskou komisí. Spolu s dopisem byl zaslán i návrh některých konkrétních otázek, odsouhlasených s Polskem a Slovenskem, které by měla studie řešit.

Článek převzat z časopisu Vodní cesty a plavba č. 3/2010