Wednesday, 23 Sep 2020
 
 
Novinky
Jednání se slovenským ministrem dopravy o D-O-L PDF Print E-mail
There are no translations available.

Jednání se slovenským ministrem dopravy o vodním koridoru D-O-L

Dne 11. srpna 2020 se uskutečnilo v Bratislavě jednání o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe za účasti slovenského ministra dopravy Andreje Doležala, státní tajemnice paní Kataríny Brunckové, generální ředitelky sekce řízení projektů paní Erny Dohnálikové, generální ředitelky sekce mezinárodních vztahů a EU paní Lucie Nižníkové, generálního ředitele sekce vodní dopravy Jozefa Moravčíka a státní radové odboru agendy EU paní Dominiky Pračkové.

Za českou stranu se jednání zúčastnili poradce prezidenta Petr Forman, ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů, ředitel Odboru vodní dopravy Evžen Vydra a ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Bratislavě pan Jaroslav Remeš.

Na jednání byla diskutována výzva „Zelená dohody pro Evropu“ (European Green Deal, dále EGD) v oblasti dopravy, kde Evropská komise deklaruje snahu převést do roku 2050 podstatnou část přepravy nákladů (konkrétně 75 %) ze silniční dopravy na železnici a vnitrozemskou plavbu. V tomto směru jsem představil předběžné výpočty, které jasně ukazují, že bez vodní dopravy je takový úkol prakticky neřešitelný; pokud by měla tuto zátěž převzít samotná železnice, musela by své výkony totiž zvýšit v ČR cca 3,5x, v SR dokonce 4x, což zřejmě není reálné. Pan ministr Doležal popsal špatný stav slovenských hlavních železničních tratí, a konstatoval, že jejich opravy a modernizace jsou aktuální prioritou.

V oblasti vodní dopravy považuje pan ministr za prioritu intenzívnější využití Dunaje, kde se SR snaží o zlepšení plavebních podmínek. Připomněl při tom také ne zcela dobrou situaci stran přístavů, kde se po privatizaci vytvořily špatně fungující vlastnické vztahy, což poznamenalo i jejich funkci. Co se týče vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (dále D-O-L), připomněl ministr Doležal zejména práci „Společné česko-slovensko-polské pracovní skupiny pro vodní koridor D-O-L“, a také českou studii proveditelnosti, s níž se slovenská strana seznámila.

Jedním z důležitých aktuálních kroků je stanovení přechodového hraničního bodu mezi ČR a SR. Slovensko připravuje upřesňující studii, která se zaěmří nejen na dopravní, ale také zejména na vodohospodářskou funkci vodního koridoru a bylo dohodnuto, že studie by měla vzniknout spolupráci obou zemí.

Dále byl ve společné shodě projednán postup a vzájemná podpora jednání o navrácení D-O-L do TEN-T, a užitečnost koordinovaného přístupu při očekávaném „evropském“ projednávání finančních prostředků na realizaci záměrů EGD, a prostředků v rámci Fondu obnovy. Na přípravě vodního koridoru D-O-L se spolupracuje také v rámci Iniciativy 3 moří (I3S).



Jednání o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe v Bratislavě

 
Polsko u Ratiboře dokončilo největší přehradu na Odře, pomůže splavnění do Ostravy PDF Print E-mail
There are no translations available.

Polsko u Ratiboře dokončilo největší přehradu na Odře, pomůže splavnění do Ostravy

Jen přibližně 15 kilometrů od české hranice skončila u polského města Ratiboř stavba největší přehrady na řece Odře. Stála okolo dvou miliard zlotých (asi 12 miliard korun). Jde o suchý poldr, který má zadržovat velkou vodu, a ochránit tak 2,5 milionu lidí před povodní podobnou té z roku 1997. Polsko ale také připravuje jeho přeměnu na klasickou přehradu, která bude pomáhat i při suchu. Při slavnostním ukončení stavby to dnes řekli zástupci polské vlády a státního podniku Wody Polskie. Nádrž má hrát důležitou roli i pro splavnění Odry až do Česka.

Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk řekl ČTK, že polská strana počítá se splavněním Odry až do Ostravy. Přeměna suchého poldru, který se plní jenom při velké vodě, na multifunkční vodní nádrž je už podle něj jistá. Je však potřeba ještě vyřešit financování stavby.

Gróbarczyk připomněl, že vzhledem k financování, které využívá také peněz z evropských dotací, musí mít objekt pět let funkci suchého poldru. “Už to ale můžeme projektovat. Těch pět let si dáme na přípravu projektu,” řekl ministr. Uvedl, že vodní nádrž by tak z poldru mohla být za sedm let.
Změna na vodní nádrž bude podle ministra jednodušší než vystavění suchého poldru, které se připravovalo desítky let. “Vybuduje se hlavně vodní cesta, zdymadlo, elektrárna a plavební stupeň, tak jako u všech vodních nádrží,” řekl Gróbarczyk.

Ředitel české společnosti Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík řekl, že díky vzdutí hladiny v přehradě Ratiboř by lodě dopluly prakticky až na českou hranici. “Je to nejdůležitější a dá se říct i nejdražší objekt celého splavnění Odry do Ostravy,” řekl Kolařík.

Zesplavnění přes 90 kilometrů Odry mezi Ostravou a polským městem Kędzierzyn-Koźle je jednou z velkých vodních staveb, které chce prosadit ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Česká část by mohla stát kolem 15 miliard korun, polská v přepočtu dalších 40 miliard. “Mělo by to zásadní vliv na celý region. Je to důležité z dopravního, ekonomického, rekreačního a možná i energetického úhlu pohledu,” uvedl tento měsíc Havlíček.

V současné době může poldr Ratiboř pojmout 185 milionů metrů krychlových vody a má rozlohu přes 26 kilometrů čtverečních. Má se ale prohloubit až na 300 milionů metrů krychlových. Pro srovnání: největší nádrž v Moravskoslezském kraji Slezská Harta má objem téměř 220 milionů metrů krychlových a rozlohu 10,7 kilometru.

Ředitel odboru přípravy a realizace investic Wojciech Skowyrski uvedl na internetových stránkách podniku Wody Polskie, že na území poldru se nachází obrovské zásoby kvalitního štěrku, který těží několik firem. Zároveň tak poldr prohlubují a zvětšují kapacitu vody, kterou může zadržet.

Zástupci polské vlády dnes připomněli, že o stavbě přehrady se mluvilo už po povodních na konci 19. století, řešila se i v 60. letech minulého století. Teprve po katastrofálních povodních v roce 1997 se ale skutečně přistoupilo ke stavbě. Brzdily ji však například problémy s vyvlastněním pozemků.

Kvůli stavbě poldru se přestěhovaly dvě vsi, více než 700 lidí. Byla pro ně postavena zcela nová vesnice s kompletní infrastrukturou včetně sportoviště, kostela i kulturního domu. “Dokonce byl přesunut hřbitov,” uvedl Skowyrski. Podle polských médií to přišlo na 58 milionů zlotých (přibližně 350 milionů korun).

Zdroj: www.ceskenoviny.cz/zpravy/polsko-za-miliardy-dostavelo-u-ratibori-nejvetsi-prehradu-na-odre/1907999


Přehrada Ratiboř. Foto: Tomáš Kolařík

 
<< Start < Prev 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Next > End >>

Page 1 of 14