Sonntag, 28 Nov 2021
 
 
Zlepšení životního prostředí - Pozitivní dopad vodní dopravy na čistotu vody
Beitragsseiten
Zlepšení životního prostředí
Vodní koridor D-O-L a krajina
Vodní koridor D-O-L a globální oteplování
Pozitivní dopad vodní dopravy na čistotu vody
Alle Seiten

Pozitivní dopad vodní dopravy na čistotu vody

Obecné představy o čistotě vody v průplavech či na jiných vodních cestách bývají často  velmi zkreslené. Někdy se zdá, že nemalý vliv má už asociace představ při slově kanál,  často používaném namísto přesnějšího výrazu průplav, stejně tak výraz kanalizování toku  se až nebezpečně podobá termínu kanalizace ve smyslu odvádění splašků. Není divu, že  někteří kritici, zejména ti, kteří žádný průplav v životě neviděli, kladou téměř rovnítko  mezi výrazy průplav a páchnoucí stoka.  Zkusme  se  tedy  dopátrat  pravdy  a  ověřit,  do  jaké míry  je  takový  pohled  správný.  I s přísnými kritiky se patrně shodneme na skutečnosti, že kvalita v mnohých tocích či  kanálech, na nichž  se plavba neprovozuje, není vždy  ideální.  Je výslednicí  jistých pří- rodních podmínek i umělých vlivů, které jsou dány zdroji znečištění, účinností čistíren  odpadních vod, samočisticími procesy ve vodě apod. Jistě bychom tedy našli – zejména  v průmyslových oblastech –  i mnoho vodních cest, ve kterých má voda vinou zmíněných vlivů od uspokojivé kvality daleko. To ovšem ještě neznamená, že viníkem je vodní  doprava, tj. že i ona je jedním ze zdrojů znečištění. Tato domněnka je lákavá, a někteří  odpůrci projektu si představují, že z lodí vytéká nebo se z nich vyčerpává olej a nafta.  Kdyby  se  seznámili  s  legislativními  předpisy,  platnými  a  vlivem  nekompromisních  sankcí přísně dodržovanými v celé Evropě, zjistili by, že z lodí se nesmí odčerpávat do  toku nebo do průplavu ani takzvaná nádní voda, která se hromadí pod podlahou strojovny a může být kontaminována ropnými produkty. Vůdce plavidla se musí kdykoliv  vykázat přesnou evidencí o jejím odběru, k němuž slouží speciální sběrná plavidla.

Moderní ekologická servisní loď v Praze na Vltavské vodní cestě odčerpává z lodí odpadní vody i vody nádní. Dodává pro lodě pitnou i užitkovou vodu a naftu. Její provoz je pod přísnou ekologickou a logistickou kontrolou.
Moderní ekologická servisní loď v Praze na Vltavské vodní cestě odčerpává z lodí odpadní vody i vody nádní. Dodává pro lodě pitnou i užitkovou vodu a naftu. Její provoz je pod přísnou ekologickou a logistickou kontrolou

Lodě,  mají-li plavat, musí být už z principu těsnými tělesy ponořenými do vody a vystavenými  jejímu přetlaku. Případné netěsnosti  vedou  k  vnikání  vody dovnitř –  i do  strojovny,  odkud však  je možný  jediný „únik“: do  sběrného plavidla nebo  jiného zařízení. Lodě  tedy nelze považovat za podobný zdroj znečištění, jako jsou např. železniční nebo silniční vozidla, která těsná být nemusí a často skutečně nejsou. Znečištění vody nákladní  vodní dopravou (připadající na 1 tkm) není podle provedených výzkumů vyšší než  u železniční dopravy a je násobně nižší než u dopravy silniční. Bylo by tedy pošetilé  dávat vodní dopravě vinu za stav kvality vody v tocích.  Čím více nákladů se podaří převést z kamionů do člunů, tím bude kvalita vody  lepší. Vztah mezi kvalitou  vody  a plavebním provozem má  však  ještě  jednu dimenzi. Intenzivní provoz plavby vede k vydatnému provzdušňování vody a k vyšší  účinnosti samočisticích procesů.  Bylo to potvrzeno nejen teoretickými rozbory založenými na srovnávání energie potřebné  pro  oxidaci,  ale  i  praktickým  pozorováním.

Grafické znázornění kyslíkové bilance na Labi ukazuje, že ve zdržích s intenzivní plavbou je tato bilance příznivější než v přirozených úsecích řeky.
Grafické znázornění kyslíkové bilance na Labi ukazuje, že ve zdržích s intenzivní plavbou je tato bilance příznivější než v přirozených úsecích řeky

Zajímavé  jsou  např.  výsledky  takových pozorování na Labi, kde bylo zjištěno náhlé zvýšení kvality vody na úseku po  proudu  od  přístavu  ve Chvaleticích,  kam  směřovala  velmi  intenzivní  přeprava  uhlí.    Když byla  tato přeprava převedena  z  labské  vodní  cesty na  železniční dopravu,  efekt  zlepšení čistoty vody v Labi opět vymizel.  Významný  vliv  na  okysličování  vody,  a  tedy  i  na  její  samočisticí  schopnost má   také provoz plavebních komor, zejména  jejich prázdnění. Úsporné nádrže vysokých  plavebních komor, kterými prochází voda opakovaně, jsou vlastně účinnými aerátory.  Neměli bychom se vyhýbat ani námitce, že výstavbou jezů, tj. vytvářením vzdutých říčních  zdrží s pomalou proudící vodou, se samočisticí schopnost přirozeně proudících toků zhorší.  V tomto případě se názory – a věřme, že fundované a upřímné – odborníků z různých stran diametrálně liší. V případě propojení D-O-L podle současného pojetí se však přece jen těmto  sporům vyhnout můžeme, neboť až na nepatrné výjimky je trasa vodního koridoru D-O-L v jeho říčních úsecích vedena už existujícími říčními zdržemi. Debaty na toto téma mají proto zcela akademický charakter. Závěrem můžeme konstatovat, že vodní doprava čistotu vody ovlivňuje, a to pozitivně.