Skvělá myšlenka, a jako každá taková narazí na velké množství překážek.

Nenechte se odradit a krok za krokem / nebo krůček za krůčkem / je třeba pokračovat.

Moc držím palce.

S pozdravem Jiří Růžička

Dobrý den,

interaktivní mapa bude bohužel chvíli mimo provoz kvůli změnám v této funkci ze strany Google.

Budeme se snažit ji opět uvést do provozu, ale potrvá to možná i několik měsíců.

Tom Kolařík

Zdravim,

Jsem velky fanda L-O-D, uz proto, ze se mi lode libi. Ale v soucasne dobe CZ potrebuje "hladovou zed"a tim se kanal muze stat.

Mam ale problem s interaktivni mapou. Nefunguje.

Diky za opravu.

Preji pekny den.

Petr

Co chybí více, peníze nebo politická vůle?

Odpověď: politická vůle.

 Víte kde v 30. letech nebyla hospodářská krize? Na Zlínsku, zde investoval Baťa.

Díky bohu za každý metr plavební dráhy, kdekoli.

Plavbě zdar!

Jo a tu je ten link :)

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/967501 

Poznal jsem život na různých plavidlech a to jak nákladních, tak i osobní dopravu. Byl to kus života, který se nedá smazat a je tomu tak dobře. Podíváme-li se na historii příprav na propojení D-O-L, tak už toto dokazuje, že je to správný projekt, který by se měl co nejdříve uskutečnit. V současné době jsem profesně nezávislý finanční makléř a dobrovolně strážce přírody v CHKO. Prvotně jsem strojař, později jsem vystudoval ochranu životního prostředí a vodohospodařinu. Takže jsem poznal obě strany mince, proto dobře vím, že vybudování kanálů anásledná lodní doprava nebude ohrožovat životní prostředí, ba právě naopak. Ekonomicky by to velice republice pomohlo, novou práci by našly tisíce lidí. Celý projekt se dá uskutečnit v duchu trvale udržitelného rozvoje.

Proto jsem napsal 3x ANO, jako jsou tři písmena D-O-L.

Před časem jsem pracoval u ČSPLO vDěčíně a jsem přesvědčen, že vybudování D-o-L je pro naši republiku nutností jak z hlediska ekonomie tak z hlediska našeho zeměpisného položení. Mimo jiné kdysi jsem byl mezo ochránci přírody   ale pro jejich silnou radikalizaci jsem je opustil a i dnes jsem silně proti jejich radikálním názorům proti stavbě vodního koridoru.

Když jsem nedávno procházel mapy, napadlo mne k napájení vodní cesty využít dvou nádrží, které by mohly být zbudovány na Bečvě.

Kkromě toho, že nádrže by částečně stabilizovaly průtok a umožnily tak lepší provoz hydroelektráren by mohly poskytnout vodu pro zlepšení plavebních podmínek v celém systému od soutoku Bečvy a Moravy, navíc by ochránily určité území země Moravské před povodněmi. Navíc by tyto nádrže mohly poskytnout určité "bonusové" chladící vody pro elektrárnu v Hodoníně, ikdyž toto by bylo sporné, jestli můžou dvě nádrže ovlivnit poměry na toku i přes 100km daleko. 

Zdravím, jo snažil jsem se projít většinu informací o tomto projektu co jsem našel abych si udělal objektivní názor. 

"Betonové monstrum, které by procházelo spoustou národních památek a chráněných oblastí."

Nevidím na tom nic špatného, že kolem národní památky povede vodní koridor. Krajinu to může dokonce zatraktivnit ale to je věc názor. Určitě to je ale lepší než kdyby tam vedla dálnice.

Co se týká chráněných oblastí tak nemohu posoudit. To je podle mě dost specifické vzhledem k tomu o jakou chráněnou oblast se jedná a co tam žije. O tom se nedá mluvit obecně. Na druhou stranu si myslím že celá trasa koridoru bude jednou chráněná oblast.

Bohužel neuvádíte, kde se onen pozemek nachází, takže nemohu posoudit danou lokalitu. 

Ano, na trase je několik úseků, kde jsou průplavní mosty nebo náspy apod., ale chtěl jsem svým příspěvkem říci, že z několika úseků se pak nedá říct, že celá vodní cesta bude betonové monstrum. Na západoevropských, ale třeba i asijských vodních cestách jsou podobné stavby běžné a záleží na architektovi, ať už krajinném nebo mostním, jak projekt navrhne. Navíc trasa v některých úsecích má alternativy a výběr výsledných tras a řešení bude řešit také zmíněná studie proveditelnosti.

Krom toho se pokaždé podvuji nad tím jak se o stavbách vodní cesty říká "obří", "monstrózní", "megalomanské" atd. a přitom jde o stavby srovnatelné s dálnicemi nebo rychlostními komunikacemi.

Co se týká nepropustnosti průplavních mostů, tak tam to bude na zodpovědnosti stavební firmy, která by stavbu prováděla. U takovýchto staveb je kladena zvýšená pozornost na kvalitu, protože to není jenom silnice, ale víceúčelové dílo.

Re Dibla: Už několik let se pokouším přijtí na to odkud se bere onen názor o "betonovém monstru"?! Podobné názory jsem slýchával před lety ještě než jsem měl možnost nahlédnout do oficiálních materiálů, pak jsem zjistil, že z betonu jsou jen plavební komory (plus horní a dolní rejdy) a většina vodní cesty je plánována, aby co nejvíce zapadla do okolního prostředí, tj. zelené břehy!

Re Pepe: Sbírka není, momentálně Ministerstvo dopravy připravuje velkou studii proveditelnosti tohoto projektu a tu by měla hradit z velké části EU. Peníze nejsou hlavním problémem projektu, to je spíš neinformovanost (viz. výše), takže pokud chcete projekt podpořit, tak předávejte objektivní informace o něm dále.

Docela jste mě pobavil. Jo voda třeba nemůže uškodit, ale prohlížel jste si studie týkající se tohoto projektu? Betonové monstrum, které by procházelo spoustou národních památek a chráněných oblastí. To zajisté také nemůže uškodit co?!

Vubec nemůžo pochopit proč je někdo proti? Můžete mi někdo vysvětlit jak může voda uškodit životu v krajině? Určitě dojde ke změnám ale tam kde je voda je i život.

Jak mohu projekt podpořit? Je zde nějaká veřejná sbírka? Jsem jednoznačně pro vybudování koridoru. 

Z Pardubic pluje loď Arnošt z Pardubic. Ta pluje proti proudu po Kunětice a po proudu bohužel jen do Srnojed. Až do Přelouče bohužel nezajíždí. Takže pokud pojedete podél Labe, můžete si loď chytit aspoň na trase Pardubice - Kunětice na které proplujete plavební komorou Pardubice. Více informací najdete zde: http://www.lod.cz/

S pozdravem, Tomáš Kolařík 

Jsem již důchodce a bývalý strojník u ČSPD,nyní Slovenské Plavby Dunajské.Jestli je to možné,chtěl bych Vás požádat o nejnovější informace,týkající se tohoto projektu,kterémuž fandím.Těším se na odpověď.

S pozdravem Jaroslav Vališ

Osobně jsem pro vybudování tohoto vodního díla, minimálně v úseku Dunaj - Odra, čímž by se zrychlila doprava nákladu z Baltického moře do moře Černého.

 -------<<<***>>>-------
Mohlo by být, při existenci jezu a MVE Kúty zajímavé propojit Dyji s Moravou kanálem od splavu Břeclav (157m.n.m.) a přístav Brodské (153m.n.m.(podle mapy)), čímž by bylo možné pro dolní část kanálu použít zásoby vody ve VD Nové Mlýny, dolní nádrž by při poklesu hladiny o 1m mohla do kanálu odpouštět 10m3/sec celých 19 dnů, střední nádrž při poklesu o 0,5m by jej mohla zásobovat 6 dnů a horní při poklesu o 0,25m jen 2 dny, dohromady tedy 27dnů a nezahrnul jsem rezervy v ostatních nádržích. AD. nebo by se mohl zbudovat kanál Nové Mlýny-Hodonín, který by tím pádem zajistil více vody pro chlazení elektrárny (mimochodem 3. největší zdroj na biomasu na světě)  a její plný vysoký výkon.

 -------<<<***>>>-------
ČR má v Evropě, jak je známo, jedinečnou polohu, jestli se nepletu Bismarck prohlásil kdo má Čechy má Evropu. Oblast jižní Moravy má pak v rámci Evropy výjimečně vhodnou polohu, jednak přes ni prochází hlavní železniční tratě, dálnice a v budoucnu, jak věřím,  snad i vodní cesta. V době, kdy zanikají hranice, by zde mohlo vzniknout nové Evropské centrum. CZ, SK a částečně A drží území, jehož potenciál je obrovský. Hodonín a Břeclav dělí vzduchem pouze 16km. Pokud by se tomuto území podařilo vyjednat zvláštní status vrámci Evropské Unie (což je vlastně konfederace), pak by do několika dekád v tomto prostoru mezi Skalicí, Hodonínem, Břeclaví a Hohenau by mohlo vzniknout nové průmyslově-vědecké centrum.

-------<<<***>>>-------
 Vzhledem k existenci podzemních zásobníků plynu a ropovodu v oblasti Lanžhot-Brodské by podle mne mohl být vybudován u D2 na Moravské straně velký přístav (větší než Brodské) který by umožňoval přečerpávání těchto surovin z a do lodí (jestli se nepletu, existují i říční tankery). Dále pak vzhledem k blízkosti chemických závodů zřídit překladiště fosfátů, které by ale bylo možné dopravit po vodě až do továrny, ale za cenu velkých úprav Dyje a posunutí jezu Kúty o cca 5km jižněji, stejně tak i napojení kanálu.

-------<<<***>>>-------
to: J. Novák

200 kubických metrů za vteřinu by byl dvojnásobek průtoku Moravy v Lanžhotě, pokud by se tam minimálně 100 kubíků za vteřinu nevypařovalo(e.g. obrovská jaderka), bylo by toto množství na škodu, jak pro lodě, tak pro region, leda že by bylo nuceně vtláčeno do země. Jestli se nepletu, má být pro čerpání využito reverzibilních hydroelektráren, ovšem jejich kapacita proti proudu klesá, kupříkladu na jezu Tvrdonice může být nainstalována elektrárna s výkonem 3,9MW při hltnosti 100m3/sec, vyšší výkon by byl zbytečný vzhledem k jeho nízkému využití. (tedy MVETV +MVEKÚ by měly 7,8MW, což je dost proudu pro 7800 lidí (výroba ČR je 1kW/osoba))

-------<<<***>>>-------
to: Jana Křížová
Jaké potřebnější věci? Vám se zdá dopravní infrastruktura málo potřebná? Nechci se vás nějak dotknout, ale myšlení typu peníze jsou "k prožrání" je špatné.
Jestliže se vystaví tento kanál, budeme mít přístup k oněco levnějším surovinám, tedy vzroste konkurenceschopnost průmyslu a jeho expanzi, z čehož plyne zisk, pokles nezaměstnanosti a tím pádem úspory na dávkách a vzroste příjem z daní. Tedy ekonomický přínos existuje.

Dear Tomas Kolarik,

You made this week a very good information to us as IWI Members.

It was interesting to hear which investment and strategie is actuel in Czech.

Succes and good luck!

Kind regards, Martin van Dijk

Pane Mertlík, co se týče ekonomických důvodů máte celkem pravdu. Dnešní ekonomika je závislá na rychlém oběhu zboží. A to v dnešní době dokáže pouze  silniční nebo letecká doprava.  Podobnýni důvody skončila lodní doprava v Anglii koncem 19 století v konkurenci s železniční dopravou. Viz dnešní případ železniční doprava verzus  silniční. Akorát mě udivuje že Vás už ani ekologické sapekty moc nezajímají. Když nejde prosadit broučky a vodní živočichy tak hurá do ekonomické sféry. I když vodní doprava je ekonomičtější a ekologičtější než ostatní. 

Příprava plavebního kanálu u Přelouče je fiaskem: http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2277437

P. S. Jelikož neexistují žádné prokazatelné dopravní, ekonomické či jiné důvody ke splavnění Labe do Pardubic, pak je lepší od tohoto záměru upustit a zbytečně neutrácet další peníze.

Nechci zabýhat do podrobností, protože od toho jsou panem Benešem zmíněné oficiální studie z posledních let. Některá data z roku 1991 se samozřejmě mohly změnit.

Ale dovoluji si podotknout, že pan Ing. Jan Zeman,CSc. ze Sdružení pro rozvoj kolejové dopravy se opravdu jednostranně zaměřil proti vodní dopravě na celém světě. Na první pohled je z jeho článku patrná nepřesnost (snad neznalost?) dané problematiky, vytrhávání věcí z kontextu atd.

Už jen Vámi uváděná citace si vybrala opravdu "jedinečné" příklady vodních cest. Plavební kanály ve Velké Británii byly postaveny ještě před velkou průmyslovou revolucí, v menších parametrech nežli jejich pozdější následníci např. ve Francii, proto po příchodu železnice již nebyly tolik využívané. Nicméně dnes slouží k rekreaci a prochází rekonstrukcí a jsou významným turistickým prvkem regionů. Odra - no co dodat, její splavnění nebylo dokončeno. Od doby co ji dostalo pod svou správu od Němců Polsko po druhé světové válce se tam skoro nic neudělalo pro zlepšení plavebních podmínek na regulovaném úseku, proto taky dnes plavba vypadá tak jak vypadá. Bug - to samé, Poláci jsou v rozvoji vodní dopravy bohužel pomalí. V USA tvoří vodní cesty páteř národní ekonomiky, rozdíl od nás je ten, že tam byla kompletní síť dokončena v 30.-60. letech, takže dnes už se jen modernizuje a využívá a pro USA má obrovský význam a je ja ni napojena většina jejich států. Využívá se především Mississippi, Missouri, Tennessee, řeka Sv. Vavřince, Ohio river, Snake river, Průplav Tennessee - Tombigbee a další spousta vodních cest.

"Některé postavené vodní cesty nebyly pro vysokou ztrátovost prakticky provozovány." To by mě fakt zajímalo které?!

"Program revitalizace říčních toků v západní Evropě." Proč ne? My nejsme proti revitalizacím říčních toků, ale tyto revitalizace by měly respektovat stejně jako v západní Evropy i jiné zájmy. Rozhodně se v západní Evropě nebourají jezy a plavební komory na využívaných vodních cestách (ani na těch menších turistických) a v místech plánovaných vodních cest (např. Seina-sever nebo Rhona-Mosela) se tyto záměry respektují. Vodní cesty se stávají časem součásti krajiny a některé jsou dokonce v UNESCO - Canal du Midi ve Francii nebo Rideau Canal v Kanadě.

Takže opět se vracím k tomu co jsem říkal dříve: důležité je vodní cestu dobře navrhnout k užitku všem, lidem i přírodě.

Pane Kolaříku,

webové stránky o D-O-L jsou sice pěkně udělané, ale jsou dosti jednostranně zaměřené na propagaci kanálu.

Úvahy o plavebním spojení Dunaj - Odra - Labe (dál D-O-L) jsou starého data. Současnou vlnu projektování kanálu D-O-L zahájila na přelomu let 1988/9 a.s. Ekotrans Moravia. Vydala v roce 1991 studii načrtávající základní přínosy výstavby kanálu D-O-L - Vodní cesta D-O-L Ano nebo ne? (dále studie E. 1991). Myslím, že užitečná je konfrontace jejího tvrzení s fakty (Zeman 2003): K efektivnosti případné výstavby kanálu Dunaj - Odra – Labe: http://dopravniklub.ecn.cz/texty_zeman_DOL.shtml

Cituji: Studie E. 1991 považuje vnitrozemskou vodní dopravu za velice perspektivní u nás i ve světě. Přitom jedna z nejlepších sítí říčních cest na světě, v Anglii, je dnes vesměs opuštěná. Zůstaly po ní četné zničené (zkanalizované) řeky. Ne jinak je tomu ve Francii. V Polsku je plavba po Odře minimální, po Wisle prakticky žádná, Augustovský kanál je uzavřen a řeka Bug se přes nabízené ideální spojení do průmyslového Podněpří a Podoní splavňovat nebude. Z rozsáhlé říční dopravy v USA zůstala jen přeprava objemných těžkých surovin po veletocích Ohio a Mississipi s rolí podobnou roli Rýna v západní Evropě. Některé postavené vodní cesty nebyly pro vysokou ztrátovost prakticky provozovány.

Já se zabývám možnostmi zachování pestrých forem života na území Evropy, a proto dávám přednost programu revitalizací říčních toků, který se již úspěšně rozvíjí v západní Evropě. Doufám, že brzy bude realizován i na území České republiky. Revitalizace říčních toků jsou nápravy škod, které se Vám a Vašim předchůdcům podařilo napácha

Pane Mertliku,

s názorem o úplném zničení života vodním koridorem D-O-L se bohužel setkáváme zcela běžně u lidí, kteří nejsou příliš informovaní o tomto projektu. Proto jsme také zřídili tyto webové stránky, aby si všichni lidé mohli porovnat trasu, stavby, technické řešení, ekologické záležitosti apod. Nebudu tady proto dlouhosáhle psát, doporučuji si přečíst minimálně sekci "Trasa D–O–L" a  "Zlepšení životního prostředí".

Jen dodávám, že přírodě blízkých úseků řek a krajiny se dotkne výstavba D-O-L jen na několika kilometech. 250 kilometrů trasy je plánováno přes zemědělsky využívané plochy kde vzniknout nové vlhké biotopy - mokřady, tůně, mělké pobřežní zóny, močály apod., které budou vhodnými místy možná i pro brouky o nichž zde hovoříte. Ale i kdyby nové úseky nebyly pro tyto brouky vhodné, tak přirozené nebo přírodě blízké úseky úseky řeky Moravy (Morava u Bzence přívozu, Meandry Moravy u Střeně), Bečvy (např. Bečva u Prosenic) a Odry (Meandr Odry u Polanky nad Odrou, Bahnitá tůň Odry u Starého Bohumína) zůstanou nezměněny!

A u těch úseků, které již byly dříve jednotvárně upraveny se nabízí díky tomuto projektu jejich revitalizace tak, aby byla zajištěna plavba a zároveň byly břehy upraveny tak, aby poskytovaly vhodné prostředí pro život rostlin a živočichů. Takto jsou realizovány vodocestné projekty v západní Evropě, kde je rozvoj plavby vnímám jako jako součást udržitelného rozvoje.

Každopádně děkuji za Váš názor, je potřeba o těchto věcech mluvil a pokusit se najít vhodná řešení.

V roce 2009 jsem dokončil rozsáhlou studii o českých, moravských a slovenských řekách - tedy vlastně jen o tom, co z nich zbylo. Její součástí je i rozsáhlá fotogalerie řek. Jmenuje se Druhy podčeledi Negastriinae (Coleoptera: Elateridae) České a Slovenské republiky a je zadarmo k dispozici na adrese: http://www.elateridae.com/elateridarium/page.php?idcl=130

Je to o mrňavých broucích, kteří obývají přirozené toky řek. Jinde žít nemohou. Přečtěte si o tom, jaké žalostné málo nám z našich řek zbylo.

D-O-L by zničil poslední život na Labi, Moravě, Bečvě a na Odře. K totální likvidaci říčního života by nám pak zbýval již jen krátký tok Orlice a minitok na Jihlavě.

Perspektiva života v zemi bez života se mi nezdá příliš optimistická. Vám snad ano? 

Děkuji, Josef Mertlik

Dobrý den.

Jsem naprosto přesvědčen o nutnosti a výhodnosti tohoto propojení.Určitě se tento projekt uskuteční.Patřím ale ke generaci,která se toho nedočká.Kdybych mohl,bojoval bych pro uskutečnění ze všech mých sil.

Děkuji Čežík

Velmi potřebné dílo, které zmírní nebezpečí povodní, stabilizuje vodní režim v povodí Odry, Moravy i Labe! 

V druhém nebezpečnějším hydrologickém extrému - suchu- dokáže z bohatého vodného Dunaje převádět vodu (až 200m3/sec) do deficitních oblastí střední Moravy až do Odry i Labe a lze tak škody ze sucha výrazně snížit !!!

Je s podivem, že není v silách odpovědných činitelů dílo D-O-L zahájit a stavět zejména s ohledem na zmírnění propadu zakázek stavebních firem.

Odpovědná vláda ČR by stavbu zahájila co nejdříve, aby neplatila sankce! My jsme se zavázali EU do r.2020 dílo D-O-L uvést do provozu!!!

Guten Tag,

und vielen Dank für die Ersteller dieser Webseite! Ich war überrascht, das ein solches gigantisches Projekt zum Bau der Verbindung der drei wichtigen Flüsse existiert. Leider hört man bei uns in Deutschland nichts von diesem Vorhaben, ich bin aber sicher, das auch die Binnenschifffahrt aus dem Berliner Raum, Magdeburg ect. Interesse an einer solchen Verbindung haben. Und auch die Touristischen Möglichkeiten sollten nicht ausser Acht gelassen werden. Ich wünsche diesem Projekt die baldige Realisierung, am fehlenden Geld kann es ja auf gar keinen Fall liegen, wie wir eben an den "Zuschüssen" für unser Bankenspekulantenpak sehen durften. Wir könnten ja mal eine Finanzierungsanfrage an die Hypo-Real-Estate Bank stellen?  Die hat eben mal 130 Milliarden Euro staatliche Hilfe erhalten um nicht Pleite zu gehen...

Mit freundlichen Grüßen

Sven Oberländer

Dobrý den,

jsem potěšen vším, co se kolem tohoto význámného vodního díla v ČR připravuje. Věřím tomu a držím palce, aby se v co nejkratší stavbě začalo s dokončením té krásné myšlenky, kterou se zabývali již naši předci.

V případě potřeby jsem ochoten se zapojit do aktivní podpory přípravy stavby ať mediálně nebo osobně.

Pavel Kratochvíl, projektant sdělovacích a optických sítí

Pevně věřím v budoucnost vodní dopravy, zejména v její hospodárnost. Realizace sama znamená mnoho pracovních příležitostí, o provozu nemluvě. Dálnice byly a doufám že mají být doménou zejména pro osobní dopravu, ne pro kamiony, kterých se dnes na dálnicích a bohužel i mimo ně objevuje daleko více, než osobních aut. Co to bylo za vládu, která neschválila zařazení D-O-L do realizace? Doufám, že se politici poučí a dají přednost zdravému rozumu.

Již od dětství jsem o tomto grandiozním díle slychával.

Ze zájmem sem sledoval výstavbu Gabčíkovo-Nagymárosz.

Očekával jsem že po revoluci se výstavba za pomoci EU konečně rozjede ve velkém. Nejsem odborník na vodní díla ale myslím si že ty povodně které nás postihly by v případě realizace tohoto díla neměly takový zničující průběh.

Co se týče životního prostředí tak vodní díla jsou určitě ekologičtější než třeba dálnice.

Vážení, projektem dol se zabývám od 1992 kdy jako manager Uhlozbytu OKD Ostrava jsem byl zakládajícím členem spolu s okr dopravou a účastnil se založení přístavu Pardubice/Bohumin prodloužení širokorozchodné ze Slawkowa/kdy jsem pro OKD hledal nejlevnější dopravu uhlí a koksu do Rakouska, Německa ale i do Chvaletic a Opatovic.

Po vyhození z Okd jsem pracoval 10 let v Polsku a spolupodílel se na výstavbě terminálu Slawkow spolu s prezesem Marianem Bonkem a snil jsem o napojení na DOL vodní cestu.

Začal jsem v senátu Senatoři Roubíček,Kopecký,ministr dopravy neměli čas odkazovali mne na Mynáře,Madeje, Bartoše v Ostravě prostě nikdo se tím nechtěl zabývat.

V Polsku jsou projekty kolejové až do Číny a Japonska, Slováci budou prodlužovat široký tor z Košic do Bratislavy a na Dunaj, a naši vedoucí zalepují PM10,ostravské laguny a situaci v dopravě nikdo neřeší.

Uvítal bych konkrétní podoby DOL v Polsku mám osoby na spolupráci a jsem schopen bojovat za tento projekt!

ZDRAVÍM Jiří Novobilský